trapnost, blábol, nuda - grafonanie díl druhý

Za noci auta křičí, kvílí a hltají tmu světly a za jinými světly za struhadlem se sype sníh, sýří na rizoto, z kterého by Zdeněk neměl radost, na hrstkovou polévku z rýže, ovaru, mrkve, mraženého hrachu, v libochuti se schodnem i libozvuk je nám vlastní, ale co s potichu čtenou poezií, zemřelo už spousta tvorů hlady, ale zemřel někdo nedostatkem vytištěné poezie, co nemohl sdílet? Spolu s pastou vyplivl myšlenku, vypláchl a odpíchl začátek směny, začal nový den uprostřed noci. Z pod oblak čtvercového stropu vírem tančících fotonů tlačí se sem pokus něco začít, nahmatat začátek, aby se dala odvíjet příze pokračování. Ty představy jsou malicherné jak postavy, které plní svět newyorkských avenue a polních cest za Lysou nad Labem. Opláchl s nádobím myšlenku a chodbou vkráčel do kombinézy a v kombinéze dál.