wotewřené okno mého swěta

deset, dvacet Novoroční předsevzetí

2010-01-01T14:57:00.005+01:00

"poněkud osobněji, přátelé."

šestka pro rok Dvacet-deset:

> napíšu a vydám knihu (knížku)
> budu kandidovat na nejrůznější posty nejméně v dvojích různých volbách
> začnu studovat v Suchdole
> založim fotbalový klub
> (místo vyhrazené záložnímu přání)
> konečně si koupim piáno

kouřová

2009-12-30T20:14:00.004+01:00

"kvůli tomuhle jsem klíčema nezvonila!"

OBČANÉ, které opustila revoluce,
jimž marsejéza mlčí na patře,

jdem, místo žerdí motyky,

jdem s trikolorou Republice kopat brambory.

O tomhle jsme fakt NESNILI!

z hloubi světa duše:

2009-11-26T22:46:00.005+01:00

Dogma a Víra jsou stupněm Poznání následujícím po Pravdě. Ono totiž popravdě Svět lze ve skutečnosti spočítat,

ale některé z mezisoučtů už ho málem zničily.

z četby

2009-11-05T11:04:00.007+01:00

JSEM JENOM ČLOVĚK

Jsem jenom člověk. Vstám brzy,
vypiju kávu, do práce jdu zas.

I mně na větru oči slzí,
za nehty horkých prstů leze mráz.

I do mne bijí kapky deště.
I po mé tváři stéká slaný pot.

Víc však mě dráždí, víc než jiné ještě,
křivdy, když běží hlavně o život.

I moje roky jdou pochodem husím.
I na mne čeká otevření zem.

A proto jen, že jednou usnout musím,
bráním se spánku, v noci vzhůru jsem.

Štefan Žáry: Jsem jenom člověk. 1962;
překlad František Hrubín

z nápisů na dosud nepostavené zdi

2009-10-22T18:50:00.002+02:00

každá vteřina dobrého divadelního kusu musí být poezie

slyšel jsem plakat ozvěnu nad vlastními slovy

MODŘ ZŮSTANE ŠEDIVÁ DOKUD JI NĚKDO NEZREALIZUJE

na začátku nebylo nic
a na konci ne o mnoho víc

volte POKROK!!!

šlépěje

2009-10-13T01:06:00.009+02:00

"... volím Šlépěje,
neboť šlépěje jsou také jen tu a tam a netvoří nepřetržité linie,
mohouť býti na cestě, avšak nejsou cestou.
Nejsou cestou, ale ukazují cestu, cestu toho,
který tudy šel, třebas mimo cestu."

-
(DEML, Jakub. Šlépěje I - III. Vetus Via: Brno 1998. s. 14)

divadelní:

O Bílé nemoci

Festival herectví ve hře, které ztratila cosi velmi důležitého.

fotka, co jsem neudělal

2008-11-14T12:24:00.008+01:00

2x tak velká představa
~~~~~~~~~~~~~~krásky,

2x tak velká invaze
rozpaků, nesmělosti, zalíbení
~~~~~~~~~~~~~~(blábolu lásky).

2008-11-13
EC Antonín Dvořák, trasa Brno - Kolín

fotka, co jsem neudělal

2008-12-02T12:52:00.006+01:00

na zastávce půlnoc prázdno,
zmizelo střapaté
~~~~~~~~~~"Nemáš na zavolání?"
doznělo plešaté
~~~~~~~~~~"Ty jedeš do Husovic" (...) "A kolikatka to je?"
pryč je i zklamané gesto
~~~~~~~~~~~~'Ahoj! Tebe bych tu nečekala.'

na zastávce půlnoc prázdno,
přicházejí lidé,
co by chtěli odjet;

na zastávce pusto prázdno
~~~~~~~~~~~~~nula-nula nula tři.

postřehy odjinud

2009-10-13T01:23:00.003+02:00

„už dávno nemusíme všechno vymýšlet sami.“

Zdenek

Po ulici kráčí Zdenek
a je celý od písmenek,
vpředu, vzadu, prostě hrůza,
posrala ho v let múza.

Karel Plíhal,
podle mě o Zdeňku Zapletalovi

ze hry kterou nenapíšu

2009-10-07T18:59:00.011+02:00

"prý Kamilu Lhotákovi

-
& určitě Ondrovi."

A: Miluji balóny!
-
B: ?
-
A: To protože nám umožňují zadívat se do nebe... ...mrknout chvíli oknem Božím.

2008-11-24T00:08:00.005+01:00

"modř zůstane šedivá, dokud ji někdo nezrealizuje."

6 a půl kroku k blankytu

>>posezení:

>obohatit prostory celé fakulty (chodby i jiná možná místa) o křesílka, křesla, gaučíky a gauče, kde by mohli studenti v klidu a společně vegetovat mezi semináři a přednáškami; pohodlně číst knihy v případě prezenčních výpůjček z knihovny

>>otevřenější fakulta:

>rozšířit otevírací dobu knihovny (otevřeno již od 8.00, tedy stejně jako fakulta)

>zpřístupnit školu i v nočních hodinách pro potřeby doktorandů a ostatních vyučujících

>odstranit červené provazy z dvorku fakulty

>nalézt legální řešení problému s kouřením na fakultním dvorku

>>odborný život:

>pomocí motivačních programů a soutěží obohatit život jednotlivých kateder i celé fakulty o nové weby, časopisy, spolky a kluby fungující nejen na odborné ale i společenské bázi

>>domeček:

>rozšířit sortiment o čerstvé ovoce a zeleninu, případně o nabídku hotových jídel

>rozšířit otevírací dobu do večerních hodin

>rozšířit aktivity o vernisáže, veřejná čtení, filmové projekce

>rozšířit prostor využitím střechy (posezení v letních měsících); dostavbou současné budovy (využít volný prostor sousedící s budovou D a současným domečkem, kde je dnes trávník)

>>mušky v ISu:

>naučit vyučující vkládat horní hranici pro přijetí studentů semináře, naučit IS tuto informaci vždy přijmout

>>socha:

>vytvořit a postavit sochu Arne Novákovi, Romanu Jakobsonovi, neznámému studentovi nebo ztracenému/zatracenému doktorandovi

>>...:

>podívat se na nastavení parametrů ubytovacího stipendia a v případě možnosti je přenastavit

možná i Tvůj kandidát do AS FF,

218089

fotka, co jsem neudělal

2008-10-07T19:37:00.009+02:00

„ponořen v korbelu,

~~~~~~~~~~~který mě pije,

cukám koutky k nebi,

~~~~~~~~~~~~~kde rezonují myšlenky,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~o kterých můžu doma u televize,

jen snít.“

nefoceno v Středověké krčmě; Brno

fotka, co jsem neudělal

2008-10-08T22:27:00.005+02:00

o čem se zdá za pultem mezi "Big Mac, prosím." & "Další, prosím."?

kde bloudí oči, když ústa čekají připravena se usmát nejen kvůli firemním §?

o čem se zdá dívce s vizáží laně?

kde prochází se duše, stojí-li nohy připraveny vyrazit pro sendvič, hranolky, zmrzlinu...?

o čem se zdá?

Nemohu sloužit; já si jen objednal kafe.

nefoceno u McDonald's; Brno

fotka, co jsem neudělal

2008-11-06T01:24:00.004+01:00

krásné - blonďaté - v černém sáčku
se směje [ =) ]
k objektivu, a ne k Tobě;

"To neznamená,
že se neusmívám na Vás."

nefocenono na Petrově
- v dozvucích usínajícího Slunce
- v nepodzimním vánku
- chvilku před trojím zvoněním na pátou.
; Brno

reklamka

2008-11-07T14:39:00.004+01:00

krajina kterou mám rád

líčení – slohová práce ze sexty – podzim, zima 2003, nebo zima či předjaří 2004

Tma se pomalu a lehce, jako holubí pírko, snáší do ulic. Vleče se po rozbitých chodnících, pozvolna vystupuje ze zákoutí, pohlcuje davy lidí. Brzy se rozsvítí hvězdy pouličních lamp, rozblikají se modré televizní majáky a nad železničním depem vyjde pět reflektorových měsíců. Město se uklidní a na chvilku, jen na nepatrný okamžik, předěl mezi spěchem dne a touláním noci, si bude moci oddychnout. Tehdy se stane krajinou, kterou mám rád.

Vyjdu pomalu z teplého úkrytu svého bytu vydán na cestu, na pouť mezi budovy, plácky a zdi ochotné v ten zvláštní čas vyprávět

pokračování

poznámka z četby

2008-10-21T22:14:00.011+02:00

Občas, když procházel kolem hotelu, vzpomněl si na deštivé dny, když až k němu doprovázel svoji služku v perelíně. Postrádal ale pocit melancholie, o níž se tehdy domníval, že ji bude muset pocítit v den, kdy už ji nebude milovat. Neboť tím, co tuto melancholii promítalo dopředu na jeho budoucí lhostejnost, byla jeho láska. A tato láska již neexistovala...

něco málo k sémantickému poli těch pěti písmen.

Marcel Proust. Jean Santeuil.
tenkrát kdesi ve Francii, s. ???

o Bohu

2008-10-22T22:01:00.003+02:00

"dokud mi neumřel syn, veděl jsem, že Bůh není. Ale od té doby mě syn navštěvuje. Ve snu, v pauze na oběd, na hajlízku na stanici. Asi Ti to nepomůže, ale ona tu zůstane, bude pořád s Tebou."

parafráze Andyho Sipowicze z Policie - New York,
epizoda ???

P.S.: Přečtěte si divadelní hru Andělé mezi námi od Františka Langera, například v Tři hry o spravedlnosti, Praha 1957, s. 126 - 208; abych nebyl jediný, kdo měl tu čest.

podivný deník

2008-10-07T19:25:00.008+02:00

"zatím jen nástřel."

Egon na tom posraném městečku lpěl jako ropa na peří racka. Fotka v učebnici vlastivědy pro 5. třídu, pár slavných rodáků nebo alespoň obyvatel, z nichž jeden tam zastavil čas.

... Kopecký vonící pečícím se kynutým těstem kolem 3. ráno

slečně Š, slečně V; dokud jsem opilý

2008-10-17T03:43:00.012+02:00

Stvořil jsem dnes z kancelářských svorek prsten;
Stvořil jsem jej, k zaujetí mé neklidné duše;
Stvořil jsem jej,

~~~~~~~~~~~~aby Tě zaujal,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~a já jím mohl svou duši poslat dál.

třešince

2008-10-17T04:07:00.003+02:00

když ho chytím za rukáv,
dá se mnou do praní,
chce být stále svobodnej,
můj vítr severní.

Martin v našem vztahu (VI. 2005 - X. 2007
s plnohodnotnými společnými přestávkami)

neumím citovat z písní, proto:
Žalman, Pavel Lohonka: Vítr severní.
In: Cesty. Panton - Praha 1985.

podivný deník

2008-09-29T09:16:00.007+02:00

"někdy se citáty prostě nehodí!"

toho dne z Egona poprvé vyprchalo nadšení z počínajícího alkoholismu. Cítil se neobyčejně unavený. Všechny půllitry, dvojky a panáčky přestaly pumpovat krev do malého i velkého krevního oběhu a rozmazané obrysy se nepříjemně vyostřily.

Znovu objevený už svět nebyl tím báječným místem pro život. Lidé, na které si pamatoval neexistovali. Zůstaly tu sice jejich obličeje, ale slova nesoucí se z jejich úst, gesta jejich rukou, způsob chůze i obvod jejich pasu nepoznával. Kdyby již nešlo o nezbytnou součást střízlivění, určitě by ho rozbolela hlava. Ze Skleníku byla herna, Slunce trávilo mnohem více času po škole, z nezničitelných pevností partnerských vztahů zůstaly trosky, stromy šuměly listům Valčík na rozloučenou a Slovan Liberec hrál jen o fous hůř než poslední tým druhé ligy.

"Chci..."

"Musím..."

"Alespoň bych měl..."

Namísto toho jen seděl v křesle a kladívko vyťukávalo do kovadlinky starou známou: "Tak tedy vítej podzime! Vítej v kraji mém."

proč nejsem blogger?

2008-09-26T03:06:00.018+02:00

"...zpět mezi Vámi na pevné Zemi."

ola, máme tu jeden z těch otevřenějších, alkoholem nutně podpořených, příspěvků.

Už je to více let, co jsem si v etanolové euforii založil první nebo druhý blog. A není to až tak dávno, kdy jsem usoudil, že až ztratím soudnost, založím další. A až ztratím sebeúctu, mohl bych ho začít i pravidelně obohacovat. Předznamenávám, nejsem grafoman a počet mých úderů za minutu nepřekračuje podprůměrné hodnoty. Přesto mívám, stejně jako Egon; znalí ví, neznalí se mohou dočíst; záchvaty psaného slova. Pochopitelně bych mohl psát blog typu: "Dneska ráno jsem vstal konečně připraven na budík, na lékařce jsem ukořistil jedny z posledních lidovek zadarmo, po džusíku v Domečku na FF následoval nacpanej seminář až po strop v 51, že jsem se bál, že budu psát další segregační test, potom rumunština, na kterou mě vzali, i přesto že jsem byl v pořadníku žadatelů na dvacet volných míst 36., potom seminář, vedený šéfem katedry, který jsem loni neudělal, a po sbalení všeho důležitého v Těsné závěr na druhém regulérním "céčkovém" předmětu v mé akademické kariéře." Ale jak kdysi si zaznamenával prostřední Polák: "Přišel jsem ze školy domů, doma byla nuda a ráno jsem šel zas do školy," a jeho deník skončil po třech stejných zápisech, i podle mě je tohle na hovno. Na druhou stranu není mnoho toho, co bych tu chtěl vystavovat, protože zkrátka můj život neposkytuje dostatek inspirace, kterou bych byl schopen proměnit v písmenka, a odhodlání, o kterém se u mé osoby nemá příliš smysl bavit.

Ne, nejsem blogger, a jen tak nebudu. Byla by to větší ztráta mého a menší ztráta Vašeho času.

A proč tedy toto výše vychrlené?

Protože jsem po láhvi vína ztratil soudnost.

2008-06-09T23:23:00.004+02:00

"nebojte se jenom chvilku =)"

uplynulo mnoho dní a řádky se sami nezačaly plnit literami. Nikdo to na sebe nevzal. Skoro by se zdálo, že nám chybí trocha toho štěstíčka. Hlavně v okamžiku kdy se na obrazovce rozsvítí "Vytvořit." Nevím, jestli právě to bere našim hráčům odvahu z kopaček nebo se jen u postraní čáry chystají na svůj Velký okamžik. Na každý pád hra na hřišti, zejména ve virtuální prostoru, tím znatelně trpí. Jenže kde je brát? Špílmachr má nefunkční vazy a spasitel řekl jen: "Kopejte!"

... a jak je u nás?

2008-06-04T21:43:00.005+02:00

chtěl bych znovu kráčet s hlavou ve hvězdách.

podivný deník

2008-01-03T19:26:00.001+01:00

"se stylizací jdi do prdele!"

Egonovi se nechtělo nic. Od sedmadvacátého ležel v posteli a jako mantru si opakoval, musíš začít, musíš začít, ale nezačal. Vždy se našla nějaká ta peřina, kterou si mohl na chvilku či delší chvíli přehodit přes hlavu, a tvářit se, že není.