tag:blogger.com,1999:blog-78748074746280420702024-03-13T02:28:31.452+01:00WoteWřené okno Mého sWětaw.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.comBlogger46125tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-20147753843542993602012-05-22T23:25:00.005+02:002012-05-22T23:37:25.005+02:00http://marto2kvak.blogspot.com<br />
<div style="text-align: right;">
<a href="http://marto2kvak.blogspot.com/"><span style="font-size: x-large;"><b>></b></span><span style="font-size: x-large;"><b>>>></b></span><span style="font-size: x-large;"><b>>>>>>></b></span><span style="font-size: x-large;"><b>>>></b></span><span style="font-size: x-large;"><b>>></b></span><span style="font-size: x-large;"><b>></b></span><span style="font-size: x-large;"><b>>>></b></span><span style="font-size: x-large;"><b>></b></span><span style="font-size: x-large;"><b>>></b></span></a></div>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-64120768977540442872011-02-13T01:33:00.005+01:002011-02-13T19:52:21.084+01:00postřehy mé každodennostipředposledních pár dní jsem propil a posledních pár propracoval. Nebe a dudy, mohlo by se zdát, ale mnohem blíže to má k tomu slavnému černobílému dynamickému kruhu s dvěma tečkami. Skvěle se to doplňuje. Čtyřdenní tah pátečním večerem, sobotou, nedělí, pondělím a úterním dopolednem jsme s Kellym zakončili se sklenkami šampaňského, kaviárem, máslem a bílým pečivem pod mostem u Poděbradky, kochající se únorovou verzí jara a hrozící se bouřícího se stropu. Následující čtyři ranní směny jsem zakončil doformulováním současného životního mezicíle, <span style="font-style: italic;">stát se diplomovaným dělníkem</span>. K tomu všemu nám včera na krmítko dorazily hrdličky, co byly nejspíš holubi, ale neznalci s krásou v oku tato nepřesnost příliš nevadila. Jediné, co mě poněkud zaskočilo od posledního záznamu, je skutečnost, že jsem při surfování svým současným mobilním seznamem narazil jen na dvě ženská jména, z toho jedno je mámy. To se pak Babucht nemůže divit, mám-li na večírcích přepárkováno.w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-64388944746731729522011-02-12T01:09:00.006+01:002011-02-12T01:16:06.445+01:00momentka<div style="text-align: right; font-style: italic;">věnováno(tečka)<br /></div><br />dostižen vitalismem<br />slzami smíření, naukou o kráse...<br /><br />dnes jsme si prožili poslední težké ticho<br /><br />a nashle a šáteček<br /><div style="text-align: right;">a nesnesitelnou lehkost bytí<br /></div>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-10144311856552260952011-02-08T01:29:00.004+01:002011-02-08T02:45:37.702+01:00G 7,5° - z chmelu na 3 účtenkynemohu-li číst, píšu a není to k přečtení. Bohu došel dip a LÍDLu obalená kolečka cibule. Jsem zdrželivý. Onanuji tužkou na papír. Grafonan, jako hovno mezi půlkami, na svém místě. A holka s nejhezčím Ahoj na světě řekla ČAU! Z tohodle křížovku neuděláš. A vymyslel-li Postřižiny Bohumil, měli bychom mu instalovat do pivováru desku pamětní, co na ní psi nachčijou a lidé né. Stydlíni. Je potřeba počkat si na poentu. Třeba i s vtipem. Visíme na síti veřejnosti. A kapři? A raci? A olihně? Ale to je jedno (<span style="font-style: italic;">smích</span>) Dilema prázdné hospody, kam si sednout... a bude potřeba servat se o Wericha i se samotným Werichem, aby byla SHOW i bez Honzy veselého s lodí jenž dováží čaj a kávu. A teď Kelly Alenku a Ivanku, ale o Ivance Caroll Lewis nepsal a já s Ivankou asi nefím - compris -a jdu zabít dalšího somálského námořníka cigaretou zapálenou ze svíčky. Tak člověka to mrzí, né. Cotamfurtčumíš...<br /><br />tolik toho neutratíme, abychom nemohli s písmem na druhou stranu lístku a pomalu blíží se ta doba, kdy Kendy bude kavárník a já jeho zaměstnancem anebo naopak & Alfi účtuje 29 jako 30 a korunu vrací na požádání, jak Kardan na Polabské sklizni, a pivo lavórům prospívá a jsem zase já vysoko nad věcí - (ne)autorské čtení, ÁZet kvíz, to je sál kterej zvučit nepotřebuje - 1500 W - a texty ke čtení napsal Hrabal lepší než vlaky Ostře sledované. MY a svíčky gymnáziu neudělal americkej Obama na českém trůně shlíží Hradčanami k Vltavě, slovinským tolarem nezaplatíš v trice je mu dost rodičemi placená svatba je rodičemi placená - Legerova 72 o tom se jen tiše sní; a je to v češtině: fialovou lze rozetřít v červenou, modrou a bílou, Tvá spolužačka z Čekálovic zpíval Honza Rosák...<br /><br />z hlediska crossu je mi to jasný šampionát v matematice, kde vlaje májka a klasika ženská s klukem...<br /><br /><span style="font-style: italic;">prokapejme se Za vítr(čárka) Polaban(čárka) Gondolu(tečka)(tečka)(tečka) a poenta nestihla dorazit, omlouvá se(smích)</span>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-35395330125826963692011-02-07T00:55:00.006+01:002011-02-13T19:52:50.066+01:00nekaždodeníksplynou mi pod prsty klávesnicí asi zřejmě možná a tak dva prostory > prostor grafonanický a deníkový; omlouvám se piju. Již třetí den. A tak nemám moc schopnost psát. Píšu. Z té krásy, co se potuluje světem naznačit jde spousta, ale protentokrát volím kooperaci s Kendym:<br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 204);">Babucht slaví narozeniny. A jako dárek dostal dortu kus a setkání s blbcem, které je nejhorší. Potkali jsme pána na kole, který se nás na něco zeptal a asi se mu naše odpověď nelíbila. Sesedl z kola, opřel ho o značku, došel k nám širokým krokem těch deset nebo patnáct metrů, které nás dělily a vrazil pleskavou facku Martinovi...</span><br /><br /><span style="color: rgb(102, 102, 204);">Jsem z toho poněkud fascinován: hromotluk dá vždy pěstí a doplní to pár kopanci, ale tento hromotluk dal prostou facku. Prostě dobrá výchova se pozná. Teď jen vymyslit proč to udělal...</span><br /><br />je třeba tu facku prodat a nerozlít při tom BONAQUu a nevylejt akvárko i s rybičkama > roztomilí rozmarní klauni a najednou kulka, a pak ještě pět a koncentrák a nakonec opona, potlesk, vtip...w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-27253509838424447712011-02-04T11:28:00.003+01:002011-02-13T19:53:11.062+01:00deník psaný lajdákemhned na první pokus se mi podařilo opozdit se se zápisem. Hurá. Rozepíšu-li se nyní o tom, že to není každodeník, ale spíše zápisník některých dnů, bude mít slova již podložená činem. Dvakrát hurá. Jinak ale čtvrtek za zmínku stojí, kolem půl dvanácté jsem málem usnul v hospodě, kolem půl desáté jsem málem usnul nad výrobní linkou, kolem půl jedné začalo sněžit a atmosféra ukázala, že má smysl pro humor, neboť tím rozsněžením si definitivně dopřála aprílové počasí v únoru; znáte to sluníčko, deštíček, chumelenice, ocelové bezsrážkové bezčasí, snížek, mžění a kolem půlnoci ohvězděné nebe na námi. A dál? Dál snad jen, že dnes uteču z práce dřív, abych mohl déle pít.<span style="font-style: italic;"> Slasti dělnickému lidu! </span>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-15352105265027633112011-02-02T12:13:00.004+01:002011-02-13T19:53:36.119+01:00deník psaný začínajícím alkoholikem, geniálním<div style="text-align: right;"><span style="font-style: italic;">Michalu Šípkovi, Filipu Ropkovi</span><br /><span style="font-style: italic;">posledním distributorům chlastu mým</span><br /></div><br />přátelé, i dosud neznámí mi čtenáři, fandit si, parafrází slov Marka Najbrta, musím sám. Mělo se to stát nejpozději šestého ledna, ale muselo to ještě chvíli zrát. Původně to mělo být také trochu intelektuálnější a věnováno Zdeňkovi Zapletalovi a Ludvíku Vaculíkovi, snad příště. Podle Příručky k psaní deníků zítra. Na každý pád, rozhodl jsem se to tu lehce zvulgarizovat tj. přiblížít to trochu lidem, čtenářům, Vám. A tak. A tak kromě Grafonánie, stále pokračující, postesknu si tu a tam, podle Příručky k psaní deníků den co den, nad světem, životem, Nymburkem lidštěji. Není se na co těšit, proto čtěte a pamatujte: <span style="font-style: italic;">Zítra se bude tančit všude!</span>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-56512206815244162042011-01-27T18:16:00.001+01:002011-02-13T19:53:57.761+01:00G VI natřikrát překapávanábacha! pod věšákem sedává Bůh, choulí se ve vlhku našich kabátů, hledá z sýra díru, kterou by provlékl astru. S Harrym na něj čumíme skrz pěnu křtěné desítky, jemu chybí brejle, jizva, jiskra a mě zas všechno podstatné. Právě odjeli Rusové, zůstal tu jen Bludov, chrčí cucky z Karamazů a loví z kapsy zbytky své harlekýnské snídaně...<br /><br />... venku nebe, ptáci, střechy, koruny stromů i koruny nepozorností opuštěné, pěna padá a leží a halí smaragdy rozsypané koncem sezóny potomky rolníků, agrárníků, kolchozníků... A do vzpomínek se mi pletou dlouhé vlasy vyčesané z plíšku mědi tím nejjemnějším z ocelových kartáčů a Bludov přešel k Anně Karenině a Harry na tuzemák. Venku končí týden, citrusy čekají na hranici na vjezdní doložku...<br /><br />... srdce se nafukuje a rytmicky splaskává, tuky se usazují na zbylých židlích a chladnoucích talířích, smračeno. Výpravčí píská odchod, hostinskému jede vlak. Roztáčíme poslední kola a rundy času nedočkavě klepou podpatkem ženy při náhlém výpadu cha-cha, měď vzduchem zelená, vzpomínáním šedne a stále pálí. Věnuji <span style="font-style: italic;">Ti</span> proti Tvé vůli báseň v próze, povídku, román. Je chladno, Bůh hnípe u kamen, Harry na židli, Bludov jen tak. Balíme, cirkus jede dál!w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-53437576374549431912011-01-05T20:01:00.009+01:002011-01-06T19:20:12.140+01:00kluby_poezieMáří na marách<br />z dubu co neschodí žalud<br />kříž, co s krážem neprošel<span style="font-weight: bold;"><br /></span><div style="text-align: center;"><span style="font-weight: bold;font-size:130%;" >SVĚT</span><br /></div><div style="text-align: right;">bramboru s oceány<br />s plísní pevnin<br /></div><br /><div style="text-align: center;">ZAPLAKAL ČLOVĚK<br /></div><div style="text-align: center;">"A CO?" napsal Halas <span style="font-style: italic;">à la fin<br /><br /></span></div>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-3712587032186365992010-12-18T20:20:00.004+01:002011-02-13T19:54:21.146+01:00trapnost, blábol, nuda - kapitola pátádistribuce významů, plynové lampy co blikaj. Nepřišel Kuba, nedorazila upřímnost. Zabili kolibříka, poslali ho v zimě létat na Vala. Nezvracím, nespím & pivo, bubliny, spolužáci z matfyzu, dáme? nedáme? Cigára? Otevřeně tu prodávají krev, áčko, béčko i áBé mínus<span style="font-style: italic;">. Nikdo odsud nepůjde, dokud nezjistim, kdo hodil ten půllitr!</span><br /><br />majíc talent, tužku dělám malbu<br /><div style="text-align: center;">OTEVŘELI DVEŘE SNU<br /></div><div style="text-align: right;">a hlavu jim zdi obouchali<br /></div><br />na baru fronta. Kravata rudá překáží na mžik rudým vlasům a slova pochodují kolem Jericha, ono to jediným pravým gestem spadne. S kalhoty u kotníků tančím, hledám Pavlův hrob před smrtí, už zase Radek spí, přivítej ho, prosím, u nás, hrůzu, lásku a sukně vyhrnuté nad boky. PLACÁK - JEŽIŠMARJA, FUJ! Vrhání překvapených pohledů? To umřela Karkulka, Sněhurka, ... A Jiřík? Do nekonečna práce v Křinci, dělníkem proti své vůli, vajgly v dárkovém balení,<br />s délkou Vašich vlasů ztrácím na dlouho přehled. HRŮZA minulosti má stále své jméno, Andrea, Kristýna, Honza, Lenka, ... měknou Vám rysy. Nekouzelník v součtu s nekouzelníkem daj dohromady kouzlo, Martina za cigaretu, a pod šátkem mizí pivo, fialová k rzi nepatří, jsem zadaný, jsem nad tím, a Ondra zvednout hůlkou sukni, s pivem, sešitem, náladou už mu to tolik nejde. Jsou tu stále, scházejí termiti do mraveniště, <span style="font-style: italic;">ty už deš? </span>Gábi pustila skrze prsty vzduch, nešika co si dává záležet, v očích otazník, v podivném zlomku času, smířena nad parketami. Jsem z Vás, z objektu, nadšen! Exibice umořených hrdinů, mobily pořádají průvod. Konec konců jsem intuitivní žena. Postel v místě bydliště a k svatbě WoOóou. Jen podle ramen krása (falešná). O židli opřen s přehledem nenajdu nic. Moment to je můj sonet.<br /><br />welcome in Prague.w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-46457534082682945492010-12-17T08:15:00.005+01:002011-02-13T19:55:06.131+01:00grafonanie 4s mohutným výdechem vyzvrátím vlašák a nádechem na jaře procitnu, někdy bych mu strčil mezi hemisféry drát, s cvaknutím pustil jiskru a hned, jak by nastalo uvolnění po křeči, s nalepeným ocasem a lacinými růžky z Václaváku začal kopat cestu do středu Země. Křičím! Uslyšíte. Kolibřík nad valy v zimě, a jak říkáte Zubaté Vy?<span style="font-style: italic;"> Každé zasnoubení se musí alespoň jednou zrušit</span>, odcitovala Honza Oscara a o rok později venčila Trhače a my tu zůstali bez ní. Harry, Fialová dáma, Bludov, Ivan, dvojčata Egon a Jack, Martin...<br /><br />s výdechem vyzvrátím vlašák a vdechnu trochu jara v zimě, mezi zuby starý sníh, v očích víc perel a jisker než v sudu rumu, to poslední doba není nakloněna sebevrahům; co provedli hmyzu zmírajícímu v osvícení plamene voskovic? Žárovku. A cestou domů převráceným mochaccinem uši inklinují k rudoarmějcům. Jarní probuzení, ironický škleb. A Fjodor do nekonečna, neustále <span style="font-style: italic;">A kdo se to tu člověku směje?</span><br /><br />holou rukou vyzvednu vlašák z útrob, ve stínu Honzina geneaologického dubu až k z nejslavnějších poprav české historie. Seru, přátelé. Ostatně serete i Vy. Sedíme Za vítrem za větrem a skládáme čárku k čárce, chvilku v Pákistánu, chvilku v bombardéru, chvíli v slově před limem. Zeměkoule není koule, surrealismus není hrstková polívka, Kateřinu neukřižovali a Ježíše, jmenoval-li se tak, nepřišroubovali, Usáma povečeřel u Meka, pomodlil se u toalet a nechal si zabalit dvoje hrany k pádu dvojčat...<br /><br /><span style="font-style: italic;">Smíření není něco, k čemu máme dospět. Je třeba se bouřit. Nesmířit se. Ani s Bohem. Ani s peklem. Jít si svojí cestou.</span>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-88414911087310073612010-12-08T20:17:00.005+01:002011-02-13T19:55:44.746+01:00grafonanie 3rychle dokud v sobě něco mám, rychle než mi zase v práci zazvoní. Jedním z požadavků, zákonů téhle nevyzpytatelné země, grafonanie je odmítnout jakoukoliv stylizaci, sám se domnívám, že stanovovat mantinely, dokud bloumáme v krajině začátků, je blbost, jenže myšlenka ještě není čin, co by pak bylo s bezmyšlenkovitými činy, ryze pudovými záležitostmi...<br /><br />... a tak je potřeba si čas od času zatočit střelkou kompasu jako kolotočem, 360 stupňů tam, 360 stupňů zpět a porozhlédnout se novým směrem. Tedy pokud na to jdeme intencionálně. Pokud to necháme v rukou newyorkské krásy, jak o ní napsal Milan, bušíme, co se hodí, tak jak to přichází a kam se to vejde. Stylizace je omezením grafonanie, budem-li ji pěstovat, zničíme zárodek jednoho státu, a tak nás slovy Johna ubyde...<br /><br />Grafonanie je dům skleněných lebečních kostí, z nichž jsme si dobrovolně před zrcadlem odstranili pokožku.<br /><br />... a Moskvou nepokráčí ďábel a New Yorkem slon a Nymburkem člověk, to vše ve tři ráno a ježci a ušáci nad Labem, Hudsonem a Moskvou nebudou mít u čeho chroupat mrkvičku a červy. Jan mě kdysi upozornil, že kdyby Izák nepřišel se svými zákony, gravitace by přesto existovala, ale kdyby William nenapsal prince dánského, tak by Hamlet nikdy nebyl. Znovu neobjevím gravitaci a Nobelovky za medicínu, biologii, chemii, ekonomii, mír a literaturu též nepřipadají v úvahu, ale mohu zkusit sypat písmenka a interpunkční znaménka a doufat, že budu mít štěstí, že se kdesi v septiku zaleskne blejskátko vyšší hodnoty, že...<br /><br />... už bijí hořátevské hodiny.w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-62724116561961348472010-12-05T17:55:00.003+01:002011-02-13T19:56:13.662+01:00trapnost, blábol, nuda - grafonanie díl druhýZa noci auta křičí, kvílí a hltají tmu světly a za jinými světly za struhadlem se sype sníh, sýří na rizoto, z kterého by Zdeněk neměl radost, na hrstkovou polévku z rýže, ovaru, mrkve, mraženého hrachu, v libochuti se schodnem i libozvuk je nám vlastní, ale co s potichu čtenou poezií, zemřelo už spousta tvorů hlady, ale zemřel někdo nedostatkem vytištěné poezie, co nemohl sdílet? Spolu s pastou vyplivl myšlenku, vypláchl a odpíchl začátek směny, začal nový den uprostřed noci. Z pod oblak čtvercového stropu vírem tančících fotonů tlačí se sem pokus něco začít, nahmatat začátek, aby se dala odvíjet příze pokračování. Ty představy jsou malicherné jak postavy, které plní svět newyorkských avenue a polních cest za Lysou nad Labem. Opláchl s nádobím myšlenku a chodbou vkráčel do kombinézy a v kombinéze dál.w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-79488085595009499302010-12-01T15:04:00.003+01:002011-02-13T19:56:39.566+01:00trapnost, blábol, nuda - vítejte v grafonaniitak za oknem sněží a kdysi jasné tvary se stávají náznaky, ideální doba vypustit to ven, fouknout na klávesnici a vyťukat něco málo z těch nudících se silulet budoucích postav, co čekají na neuronové dálnici a bojí se zapomnění. Venku sněží a ty malé částečky přemrzlé vody se začínají snášet na tu jedinou část prostoru, z které lze odečíst realitu, a prostřednictvím které lze pronikat do libovolných míst imaginace; je obsahu bez formy...<br /><span style="font-style: italic;">Zase meleš?</span><br /><span style="font-style: italic;">Zase mele.</span><br /><span style="font-style: italic;">O hvězdách, papoušcích, lokomotivách, balónech, dlouhonohých kráskách, vůni absintu, žáru B52 a tak?</span><br /><span style="font-style: italic;">Mele.</span><br />Tak dost ještě možná nepřišel váš čas, ostatně váš čas zatím měřím já, a zatímco se sníh spouští na Martinovu hlavu a jeho čtenáři pobyvají stejně jako postavy v prostoru, kde imaginární čísla nabyvájí všech hodnot kromě nuly...<br /><span style="font-style: italic;">Nemel.</span><br /><span style="font-style: italic;">Jo, nemel.</span><br /><span style="font-style: italic;">Jen mel, mel ta svá hovna, to blitíčko, kapku té krve, mel, jak jsme se dohodli.</span><br /><span style="font-style: italic;">Mele.</span><br />Za oknem sněží a na otázku, zda se s prvním oteplením vyjeví tvary v celé své kráse, již známe odpověď, tou odpovědí bude lidský čin, čin stavebnice elektrických impulsů, krevní pumpy, neobyčejně citlivých míst na povrchu, onanie s tím vším souvisí, stejně jako s tím pro co se Martin rozhodl, nachcat si s nepředvídatelnou radostí do šálku čaje, vířícího zlata konzumovaného snad po celé té bramboře zvané svět. Venku sněží a blogger spolu s pointou jde vařit oběd. Nemusím doufám prozrazovat, že budou brambory a čaj?w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-23570636293269405602010-06-20T14:47:00.001+02:002010-06-20T14:49:02.884+02:000,01<span style="font-style: italic;">"jsou okraje lavóru, přes které skořápka se svíčkou nemůže."</span><br /><br /><div style="text-align: right;">Petr Fiala<br /></div>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-31470571885102604362010-05-21T01:26:00.001+02:002010-05-21T01:29:09.366+02:000<span style="font-style: italic;">"No a co, kurva? Žádná minulost, žádná budoucnost. Jedeme dál. Slunce stejně pořád vychází jenom kvůli nám."</span><br /><br /><div style="text-align: right;">Zdeněk Zapletal, Půlnoční pěšci</div>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-19046894597419659992010-02-06T21:08:00.003+01:002010-02-06T21:20:22.149+01:00svítání na západě<div style="text-align: right;"><span style="font-style: italic;">"nechte světu stylizaci,</span><br /><span style="font-style: italic;">dává práci stylistům!"</span><br /></div><br />wotevřených woken bylo DOST<br />před námi i po nás<br /><br />DOST bylo wývrtek, wotvíráků, motyček<br />DOST bylo Egonů i Jacků Müllerů<br />DOST bylo fotek co neudělám,<br />her co nenapíšu, zdí co nepostavím<br />DOST bylo klukovin, píčovin, kocovin<br />DOST bylo RUMU<br />DOST bylo nudných mejdanů,<br />poblitých silnic, zvrácených značek<br />DOST bylo moudrých, blbých slov<br />DOST bylo KECŮ<br /><br />a HOVNO z toho!<br /><br />MRDÁM NA TO PŘÁTELÉ!<br />JDU ŠTÍPAT, PÁLIT, MALOVAT...<br /><br />brzy nashle 7=w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-47454073877941645162010-01-01T14:57:00.006+01:002010-01-20T17:56:28.720+01:00deset, dvacet Novoroční předsevzetí<div style="text-align: right;"><span style="font-style: italic;">"poněkud osobněji, přátelé."</span><br /></div><br /><span style="font-weight: bold;">šestka pro rok Dvacet-deset:</span><br /><br /><span style="font-weight: bold;">></span> napíšu a vydám knihu (knížku)<br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(102, 102, 102);">></span><span style="color: rgb(102, 102, 102);"> budu kandidovat na nejrůznější posty nejméně v dvojích různých volbách</span><br /><span style="font-weight: bold;">></span> začnu studovat v Suchdole<br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(102, 102, 102);">></span><span style="color: rgb(102, 102, 102);"> založim fotbalový klub</span><br /><span style="font-weight: bold;">></span> zajdu na jídlo do Starýho Nymburka<br /><span style="font-weight: bold; color: rgb(102, 102, 102);">></span><span style="color: rgb(102, 102, 102);"> konečně si koupim piáno<br /></span>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-85747591361158802022009-12-30T20:14:00.005+01:002010-01-20T17:55:18.181+01:00kouřová<div style="text-align: right;"><span style="font-style: italic;">"kvůli tomuhle jsem klíčema nezvonila!"</span><br /></div><br />OBČANÉ, které opustila revoluce,<br />jimž marsejéza mlčí na patře,<br /><br />jdem, místo žerdí motyky,<br /><br />jdem pod trikolorou Republice nakopat brambory.<br /><br /><br /><span style="font-style: italic;">Vo tomhle jsme fakt NESNILI!</span>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-12544324598695000692009-11-26T22:46:00.005+01:002009-11-26T22:53:20.850+01:00z hloubi světa duše:<span style="color: rgb(153, 51, 153);">Dogma a Víra jsou stupněm Poznání následujícím po Pravdě. Ono totiž popravdě Svět lze ve skutečnosti spočítat,<br /><br /></span><div style="text-align: right;"><span style="color: rgb(153, 51, 153);"><br />ale některé z mezisoučtů už ho málem zničily.</span><br /></div>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-1333049654515682542009-11-05T11:04:00.007+01:002009-11-05T11:12:32.250+01:00z četby<div style="text-align: left;"><span style="font-weight: bold;">JSEM JENOM ČLOVĚK</span><br /></div><br />Jsem jenom člověk. Vstám brzy,<br />vypiju kávu, do práce jdu zas.<br /><br />I mně na větru oči slzí,<br />za nehty horkých prstů leze mráz.<br /><br />I do mne bijí kapky deště.<br />I po mé tváři stéká slaný pot.<br /><br />Víc však mě dráždí, víc než jiné ještě,<br />křivdy, když běží hlavně o život.<br /><br />I moje roky jdou pochodem husím.<br />I na mne čeká otevření zem.<br /><br />A proto jen, že jednou usnout musím,<br />bráním se spánku, v noci vzhůru jsem.<br /><br /><div style="text-align: right;">Štefan Žáry: <span style="font-style: italic;">Jsem jenom člověk.</span> 1962;<br />překlad František Hrubín<br /></div>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-13786992502161350032009-10-22T18:50:00.002+02:002009-10-22T18:56:04.129+02:00z nápisů na dosud nepostavené zdi<span style="color: rgb(51, 102, 255);font-size:130%;" ><span style="font-style: italic; font-family: times new roman;">každá vteřina dobrého divadelního kusu musí být poezie</span></span><br /><br /><div style="text-align: right;"><span style="font-family: arial; font-weight: bold; color: rgb(255, 102, 0);">slyšel jsem plakat ozvěnu nad vlastními slovy</span><br /></div><br /><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(102, 102, 102); font-weight: bold;">MODŘ ZŮSTANE ŠEDIVÁ DOKUD JI NĚKDO NEZREALIZUJE</span><br /></div><br /><span style="color: rgb(204, 51, 204); font-family: courier new; font-weight: bold;font-size:130%;" >na začátku nebylo nic<br />a na konci ne o mnoho víc</span><br /><br /><div style="text-align: right;"><span style="font-size:180%;"><span style="color: rgb(0, 102, 0);">volte POKROK!!!</span></span><br /></div>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-81507942174364686022009-10-13T01:23:00.003+02:002009-10-13T01:27:58.983+02:00postřehy odjinud<div style="text-align: right;"><span style="font-family: arial; font-style: italic;">„už dávno nemusíme všechno vymýšlet sami.“</span><br /><br /><div style="text-align: left;"><span style="font-family: arial; font-weight: bold;">Zdenek</span><br /><br /><span style="font-family: arial;">Po ulici kráčí Zdenek</span><br /><span style="font-family: arial;">a je celý od písmenek,</span><br /><span style="font-family: arial;">vpředu, vzadu, prostě hrůza,</span><br /><span style="font-family: arial;">posrala ho v let múza.</span><br /><br /><div style="text-align: right;"><span style="font-family: arial;">Karel Plíhal,</span><br /><span style="font-family: arial; font-style: italic;">podle mě o <a href="http://boskofstage.blogspot.com/2008/10/vate-puding-vzduchem-pchne-kocovina.html">Zdeňku Zapletalovi</a></span><br /></div></div></div>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-73527528688660468062009-10-13T01:06:00.009+02:002009-10-13T01:34:45.700+02:00šlépěje<div style="text-align: right;"><span style="font-style: italic;font-family:arial;" >"... volím Šlépěje,<br />neboť šlépěje jsou také jen tu a tam a netvoří nepřetržité linie,<br />mohouť býti na cestě, avšak nejsou cestou.<br />Nejsou cestou, ale ukazují cestu, cestu toho,<br />který tudy šel, třebas mimo cestu."</span><br /></div><div style="text-align: right;"><span style="font-family:arial;"><span style="font-size:78%;">-</span><br />(DEML, Jakub. <span style="font-style: italic;">Šlépěje I - III</span>. Vetus Via: Brno 1998. s. 14)</span><br /></div><br /><span style="font-weight: bold;font-family:arial;" ><br /></span><div style="text-align: right;"><span style="font-weight: bold;font-family:arial;" >divadelní:</span><br /></div><br /><span style="font-weight: bold;font-family:arial;" >O </span><a style="font-family: arial; font-weight: bold;" href="http://hlucnasamota.net/clanek.php/id-2492">Bílé nemoci</a><br /><br /><span style="font-family:arial;">Festival herectví ve hře, které ztratila cosi velmi důležitého.<br /><br /></span>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7874807474628042070.post-75383903027177500582009-10-07T18:59:00.011+02:002009-10-08T10:54:37.727+02:00ze hry kterou nenapíšu<div style="text-align: right;"><span style="font-style: italic;">"prý Kamilu Lhotákovi</span><br /></div><div style="text-align: right;font-family:arial;"><span style="font-size:78%;">-</span><br /><span style="font-style: italic;">& určitě Ondrovi."</span><br /><br /></div><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizVLzhnO1jFy-UKwmt-xygrKtO8hyphenhyphenfiM23m4ObuJL7KhDSPixhxk4pbRabVitie3yIPmEectLhWinh0Q8H8rrj8x-oTgHyGBdXv5bCmyrtKsuA3Is64umEzZw8no3VJellwh0p3FS6lSg/s1600-h/Kamil+Lhot%C3%A1k+konvolut+pohledy2.JPG"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 200px; height: 140px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizVLzhnO1jFy-UKwmt-xygrKtO8hyphenhyphenfiM23m4ObuJL7KhDSPixhxk4pbRabVitie3yIPmEectLhWinh0Q8H8rrj8x-oTgHyGBdXv5bCmyrtKsuA3Is64umEzZw8no3VJellwh0p3FS6lSg/s200/Kamil+Lhot%C3%A1k+konvolut+pohledy2.JPG" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5389906693643537794" border="0" /></a><span style="font-family:arial;"><br />A: Miluji balóny!</span><br /><span style="font-size:78%;">-</span><br /><span style="font-family:arial;">B: ?</span><br /><span style="font-size:78%;">-</span><br /><span style="font-family:arial;">A: To protože nám umožňují zadívat se do nebe... ...mrknout chvíli oknem </span><a style="font-family: arial;" href="http://wotewreneoknomehosweta.blogspot.com/2008/10/o-bohu.html">Božím</a><span style="font-family:arial;">.</span><br /><span style="font-family:arial;"><br /></span><span style="font-family:arial;"></span>w.w.m-whttp://www.blogger.com/profile/17256194906970649069noreply@blogger.com0